Přiznejme se k Bohu a On se přizná k nám ;-)

Ahoj lidičky, mám obrovskou radost!
Dnes jsem měl v rámci psychologie přednášku
se dvěma nevěřícíma lidičkama(Tomáš a Šárka).
Naše téma bylo "osamělost mezi lidmi" od Paula Tourniera.
Bylo to neskutečně požehnaný, páč Tomáš na konci četl
modlitbu Františka z Asisi a já jsem dokázal říci,
že jen Bůh je zdrojem takové lásky, která dokáže odpustit.

Naše profesorka (důrazná materialistka) pak začala,
že jako studenti vysoké školy přece nemůžeme tvrdit,
že nedokážeme milovat bez Boha...
(pokud vůbec budu tolerovat váš názor o existenci Boha).
Na to jsem jí řekl, že P.T. jako světově uznávaný
pastorační pracovník, který vychází z bohaté zkušenosti
a dokázal pomoci spoustě lidí, asi ví o čem mluví.
A ona jen lehce dodala, že od toho tu pastorační pracovníci jsou...

Další věc mě dostala, když se jedna dívka zeptala,
co když mi zemře někdo, s kým můžu mít opravdové společenství.
A Tomáš(nevěřící kluk!) jí odpověděl, že člověk nesmí zahořknout
a musí důvěřovat Bohu, který pro nás má plán ;-)

 Na odchodu mě několik lidí dalo lehce najevo,
že se jich to opravdu dotklo,
takže mám otevřeno k jejich srdcím ;-)

Bůh je dobrý, přiznejme se k němu před lidmi!
Věřte, že se to vyplatí! Protože Bůh vás v tom
nenechá samotné, On své sliby plní!