Ninivské pokání

Synu člověčí, řekni domu Izraele – Mluvíte takto: ‚Naše přestupky a hříchy na nás doléhají a skomíráme kvůli nim. Jak bychom mohli žít?‘ Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Panovník Hospodin, nemám zalíbení ve smrti ničemy. Chci raději, aby se ničema od své cesty odvrátil a žil! Odvraťte se, odvraťte se od svých zlých cest! Proč máte umírat, dome Izraele?

Ezechiel 33.10-11

Jonáš vešel do města a už prvního dne, kdy jím začal procházet a volat: „Ninive bude za čtyřicet dnů zničeno,“ obyvatelé Ninive uvěřili Bohu. Vyhlásili půst a všichni od nejmenších až po největší oblékli pytlovinu.
Když se ta zpráva donesla ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, svlékl si plášť, zahalil se pytlovinou, usedl v popelu a nechal v Ninive vyhlásit toto:
Výnosem krále a jeho velmožů se nařizuje:
Lidé ani zvířata, skot ani brav ať neokusí žádnou potravu; ať nejedí ani nepijí. Lidé i zvířata ať se zahalí pytlovinou a volají ze vší síly k Bohu. Každý ať se odvrátí od svých zlých cest a od násilí, které mu lpí na rukou. Kdo ví? Třeba se Bůh rozmyslí, slituje se a upustí od svého planoucího hněvu, takže nezahyneme.
A když Bůh uviděl, jak se zachovali a jak se odvrátili od svých zlých cest, slitoval se a přestože řekl, že s nimi naloží zle, upustil od toho a neprovedl to.

Jonáš 3.4-10

Dlouho jsem přemýšlel nad tím co to znamená pokání. Až tady jsem si uvědomil co to znamená:

1) Je třeba přestat dělat to špatné.
2) Poprosit Boha o odpuštění.

Pokání je radikální věc, znamená změnu, rozhodnutí pro život, pro život v plnosti.
Bůh je milosrdný a laskavý, touží po našem pokání ne kvůli sobě, ale kvůli nám.
Skrze Ježíšovu obět nám vychází vstříc, usnadňuje nám rozhodnutí pro život.

Volám si dnes proti vám za svědky nebe a zemi: Dnes jsem vám předložil život a smrt, požehnání a prokletí. Vyber si život, a budeš živ ty i tvé símě. Miluj Hospodina, svého Boha, poslouchej ho a přimkni k němu. Vždyť na tom záleží tvůj život a délka tvých dnů! Pak budeš moci žít v zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

5.Mojžíšova 30,19-20