Jaký jsem? Jaký chci být? Jaký můžu být? Jaký budu?
Jsem SOFT nebo HARD (křesťan)?
co je to SOFT?
Neboť Bůh tak miloval svět,
že dal svého jednorozeného Syna,
aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul,
ale měl věčný život.
Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil,
ale aby svět byl skrze něj spasen.
Jan 3.16-17
...a dal jim moc nad nečistými duchy,
aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc a každý neduh.
Matouš 10.1
Pokud jsou mi tyto výroky vlastní, pak jsem nejspíš SOFT křesťan.
Ne že by něco z toho bylo vyloženě špatné tvrzení, ale je to vytržené z kontextu.
Nemůžu přijímat Boží milost, pokud odmítám přijmout Pravdu Zákona.
Milost vychází ze zákona a dává mu naplnění!
"Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání."
Jan 14.15
"Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky.
Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit."
Matouš 5.17
co je HARD?
Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i já vyznám před svým Otcem v nebesích.
Kdo by mě ale před lidmi zapřel, toho i já zapřu před svým Otcem v nebesích.
Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj.
Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.
Přišel jsem, abych rozdělil člověka proti jeho otci,
dceru proti matce a snachu proti tchyni.
Člověk bude mít nepřátele ve vlastní rodině.
Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden.
Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden.
Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden.
Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí,
a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne.
Matouš 10.32-39
Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži,
který postavil svůj dům na skále.
Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům,
ale ten nespadl, protože byl založen na skále.
Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu,
který svůj dům postavil na písku.
Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům,
a ten spadl a jeho pád byl hrozný.
Matouš 7.24-27
Takže hlavní rozdíl mezi SOFT a HARD je:
Přiznávám, že je to spíš teorie. Asi každý z nás se pohybuje někde mezi.
Ale chtěl bych nás všechny povzbudit, že má smysl o to usilovat, i když přijdou pády,
hlavně to nevzdat!
be HARD - buď statečný a smělý, žít naplno pro Boha je často těžké, ale smysluplné
Myslím, že výběr citátů pro SOFT a HARD křesťany není úplně šťastný (vytváří dojem, že ti, jimž jsou blízké biblické citáty o lásce spadají do kategorie SOFT křesťanů, což neodpovídá realitě, protože jedině ten, kdo bere biblické citáty o lásce zcela vážně a do důsledků může být opravdovým HARD křesťanem), ale jinak zajímavé zamyšlení...
Naopak mi to přijde velmi trefné. Spíš narážím na to, že pokud někdo stále mluví jen o milosti a že být křesťan je super život bez starostí... něco takového jsem prožíval jen krátce po obrácení, teď už je to boj.
a co když existuje (jako všude jinde) zlatá střední cesta? tyhle dva pohledy, které jsi popsal, se podle mě nevylučují. Můžu mít za to, že Kristus je tu jenom pro mě, protože tu opravdu je jenom a výlučně pro mě - a stejně výlučně je tu pro každého člověka. Bůh přece chce, abychom se měli dobře - jenom se velice často liší naše představy toho, co je pro nás dobré, od skutečnosti... souhlasím s Hermionou, že přiřazování citátů z Bible k oběma typům není moc šťastné - ty úryvky se spíš doplňují, než vyvracejí. Křesťanský život je boj, ale bez Boží milosti by byl ztracený... zajímavý paradox - máme bojovat a zároveň máme přiznat, že sami nezmůžeme absolutně nic...
Ale s podstatou zamyšlení souhlasím, stejně jako s tvým komentářem.
Bible mluví dobře, ale lidé si to mohou špatně vyložit, mají nesprávné důrazy na některé pasáže a něco by nejraději vypustili. Je jasné, že se ty citáty doplňují, ale jak je chápeme?
btw: "Kristus je tu výhradně pro mě, stejně jako pro každého člověka." - Tenhle výrok sám sebe vylučuje.
Pokud to správně chápu, tak: Kristus má v životě každého člověka jedinečné a nezastupitelné místo.
Jinak souhlasím, že naše představy "co je dobré" jsou strašně omezené.
jo, v jistých ohledech se vylučuje celé křesťanství... to, že je tu Kristus výlučně pro mě a zároveň pro každého chápu tak, že třeba v Eucharistii přichází Pán výhradně ke mě - já Ho přijímám a On je v mém srdci, je tu jen se mnou, tak intimně, jak toho není možné dosáhnout v žádném mezilidském vztahu. Ale úplně stejně intimně je s každým člověkem. Pro každého z nás je tu Kristus "výhradně." Ale myslím, že v tomhle se taky shodujeme a že si pod tím "výhradně pro mě" představuješ něco jiného, jak já :)
"Výhradně pro mě" znamená, že "už ne pro nikoho jiného".
Tenhle obrázek to myslím, pěkně vystihuje:
https://www.signaly.cz/fotky/61356/1546131#photo-detail
@BětkaV: Myslím, že už začínám chápat, jak jsi to myslela s tou Boží "výhradností pro mě" ;-)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.