Čtvrtá příčina, proč Bůh nepřetržitě po celá léta Moodyho používal, byla v tom, že byl tím nejpokornějším mužem, jehož jsem poznal za celý svůj život. Rád citoval tato slova: "Víra nejvíce získá, láska nejhorlivěji pracuje, ale pokora je schopna nejvíc udržet." On sám měl takovou pokoru, jež je schopna udržet vše co člověk obdrží. Jak jsem již řekl, byl nejpokornějším mužem, kterého jsem kdy poznal, to je nejpokornějším mužem, když bereme v úvahu veliké věci, které učinil a chválu, které se mu tak štědře dostávalo. Jak rád sám sebe držel v pozadí, zatím co jiné stavěl do popředí. Častokrát, když stál na pódiu jako hlavní řečník, a někteří z nás, začátečníků, seděli za ním, říkával: Za mnou přijdou lepší muži než já." Když to řekl, vždy ukázal rukou přes rameno dozadu na nás - začátečníky. Nevím, jak tomu mohl věřit, ale byl skutečně přesvědčen, že ti, kteří po něm přicházejí, budou lepší než on sám. Nepředstíral pokoru, kterou by neměl. Hluboko v srdci měl o sobě ustavičně nízké smýšlení, zatím co o jiných měl vysoké mínění. Opravdu věřil, že si Bůh použije jiné v daleko větším měřítku než jeho.
Moody s oblibou držel sebe v pozadí. Při svých mohutných konferencích v Northfieldu, nebo kdekoli jinde, stavěl jiné do popředí a přenechával jim všechna hlavní kázání. Takové muže jako McGregor, Campbell Morgan, Andrew Murrey a mnoho dalších. Jediný způsob, jak jsme ho mohli přimět k tomu, aby převzal část programu, byl náš společný návrh se žádostí, že chceme slyšet Moodyho v příštím shromáždění. Ustavičně se vyhýbal tomu, aby byl středem pozornosti.
Jak mnoho slibných lidí, které si Bůh začal používat, bylo odsunuto stranou ve chvíli, kdy se začali domnívat, že jsou nepostradatelní. Jsem přesvědčen, že mnohem více nadějných pracovníků ztroskotalo na skalách a mělčinách sebespoléhaní a sebeobdivu, než z jakékoli jiné příčiny. Když se dívám na uplynulých čtyřicet let, nebo víc, vzpomínám na mnohé muže, kteří jsou nyní duchovními troskami a schátralci, o kterých si kdysi svět myslel, že se stanou něčím velikým. Úplně se ztratili a nic po nich nezůstalo. Proč? Protože byli příliš domýšliví. Škoda těch mužů a žen, kteří byli odstaveni proto, že si mysleli, že jsou ti nej ... nej ... , a které proto Bůh sám musel odsunout stranou.
Vzpomínám na jednoho, muže, s nímž jsem úzce spolupracoval při velkém hnutí v této zemi. Měli jsme tehdy jedno z nejúspěšnějších shromáždění v Buffalo. Byl velice nadšen. Jednou, když jsme šli spolu do našeho shromáždění, mi najednou řekl: "Torrey, ty a já jsme nejdůležitější dva muži v křestanské práci v této zemi," nebo slova podobného významu. Tehdy jsem mu odpověděl: "Jane, lituji velice, že tě slyším něco takového vyslovit. Vždyt kdykoli čtu Bibli, nacházím tam člověka za člověkem a každý z nich sice vykonal něco velikého, ale Bůh je přesto musel odsunout, protože byli příliš domýšliví." A od té chvíle Bůh tohoto muže odsunul. Mám za to, že dosud žije, (r. 1920), ale od té doby o něm nikdo neslyšel.
Myslím, že Bůh použil Moodyho víc, než kohokoli v jeho době, ale nikdy se z něho nestal pyšný nadutec. Jednou při vzpomínce na známého newyorkského kazatele Moody řekl: "Tento kazatel jednou udělal něco velmi nerozumného. Ba, tu nejhloupější věc, kterou může udělat muž, normálně tak moudrý, jako byl on. Přišel ke mně po jednom z mých kratších proslovů a řekl mi: »Mladý muži, vy jste měl tohoto večera vysoce hodnotný proslov.« Potom Moody pokračoval: "Jak nemoudré to bylo, něco takového říkat. Jeho prohlášení mi tehdy skoro zamotalo hlavu." Ale, díky Bohu, Moodymu to hlavu tehdy nepopletlo. Také později, když téměř všichni kazatelé Anglie, Skotska a Irska byli ochotni Moodyho následovat, kamkoli by je vedl, ani tenkrát nezpychl. Vždy se sklonil tváří až k zemi před svým Bohem. Dobře si uvědomoval, že je pouze člověk a přál si, aby jej Bůh zbavil jakéhokoliv spoléhání na sebe. Bůh tak vždycky učinil.
Vážení čtenáři, zvláště vy mladí! Snad si Bůh začal již i vás používat a je pravděpodobné, že lidé kolem vás takto hovoří: "To je obdarovaný člověk! To je biblicista! To je kazatel! To je evangelista! To je vzácný mladý člověk!" Poslyšte, rychle se skloňte k zemi! Skloňte svou tvář před Bohem! Jsem si jist, že je v tom na vás nastražena ta nejnebezpečnější satanova past! Když ďábel nemůže člověka zdolat jinak, zaútočí na něj způsobem, o němž ví, že má daleko horší následky. Našeptá mu: "Ty jsi evangelista dne! Tebe nic nezastaví! Ty jsi druhý Moody!" Když ho poslechnete, zruinuje vás. Břehy historie křesťanské práce jsou posety troskami kdysi tak skvělých a nadějných pracovníků. Všichni tito lidé se nadmuli pýchou a byli zahnáni na skály bouřlivými větry sebeobdivu.
úvod | zcela odevzdaný Bohu | modlitebník | biblista | pokorný | x peníze | spasení ztracených | moc z výsosti
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.