Boží soudy

Právě čtu proroka Jeremiáše a překvapuje mě, jak moc to ke mě promlouvá.

Můj lid byl ztracené stádo svedené svými pastýři, kteří je vláčeli mezi horami.
Trmáceli se po horách a po kopcích; zapomněli, kde je místo jejich odpočinutí.
Všichni, kdo je našli, je hltali; jejich nepřátelé si říkali:
‚Jsme nevinní! To oni zhřešili proti Hospodinu,
své pravé pastvině, proti Hospodinu, naději svých otců.‘

Jeremiáš 50.6-7

V kapitole 46 začínají soudy nad národy - jasně, Bůh soudí nepřátelské národy.

Soudí: Egypt, Filíštýny, Moáb, Amon, Edom, Damašek, Kedar a Chasor, Elam, Babylon...

...v posledních dnech ale jejich osud změním! (48.47,49.39)

COŽE, co to je za soudy? To jako vážně? Proč by se Bůh chtěl slitovat nad těmihle národy?

 Neboj se, můj služebníku Jákobe,
vždyť já jsem s tebou, praví Hospodin.
Skoncuji se všemi národy,
do kterých jsem tě rozptýlil.
S tebou však nikdy neskončím,
i když tě ztrestám po právu
a nenechám tě bez trestu.

Jeremiáš 46.28

COŽE, to jako Bůh bude soudit Izrael nejpřísněji?

Co mě zarazí pak, jsou zaslíbení mezi soudy:

V těch dnech a v tom čase, praví Hospodin, přijdou synové Izraele spolu se syny Judy;
budou přicházet v pláči a budou hledat Hospodina, svého Boha.
Budou se vyptávat na cestu k Sionu a zamíří k němu.
Přijdou a připojí se k Hospodinu věčnou smlouvou, na kterou nikdy nezapomenou.

Jeremiáš 50.4-5

V těch dnech a v tom čase, praví Hospodin, se bude na Izraeli hledat vina, ale nebude žádná;
budou se hledat hříchy Judy, ale nebudou nalezeny. Těm, které zachovám, totiž odpustím.

Jeremiáš 50.20