byrokratická víra

Základem byrokratické víry je náboženský duch.
Je to pojem, který jsem poprvé slyšel nedávno, přesto si začínám uvědomovat, že je to klíčový pojem.
Možná to je ten důvod, proč si tak málo rozumím s některými lidmi u nás ve sboru :-(

V principu jde o to, že se osobní Bůh nahradí nějakým systémem, automatem, který je předvídatelný.
Místo naslouchání Bohu pak stačí jen dělat co je správné - je to velmi efektivní, šetří nám to síly.

Asi se nám hned vybaví ti farizeové, které Ježíš tolik napomínal (a prudil).
Byli to pyšní lidé nábožného ducha - takové dnes u nás určitě nenajdeme!

Ale na náboženského ducha jsem narazil i v knize Jób.
Byli to Jobovi přátelé, rozhodně nebyli pyšní a tvrdí - přišli ho potěšit.

Když o všem tom zlém, co Joba potkalo, uslyšeli jeho tři přátelé, vypravili se každý ze svého kraje:
Elifaz z Temanu, Bildad ze Šuchu a Sofar z Naámy.
Shodli se, že ho společně půjdou navštívit, aby ho politovali a potěšili.
Uviděli ho už zdálky a byl k nepoznání.
Dali se do hlasitého pláče, roztrhli své pláště a sypali si na hlavu prach, až létal k obloze.
Sedm dní a sedm nocí s ním proseděli na zemi,
a když viděli tu nesmírnou bolest, nikdo mu neřekl ani jediné slovo.

 Job 2.11-13

Pak začnou mluvit (vyučovat náboženství):

Už není ti oporou zbožnost tvá?
Tvá bezúhonnost už ti naději nedává?

Říkal jsi Bohu: ‚Mé přesvědčení je ryzí,
jsem před tebou zcela bez vady.‘

Věz, že Bůh tě trestá míň, než bys zasloužil!

Copak je smrtelník v právu před Bohem?
Je člověk čistý před svým Stvořitelem?

Copak tvá spravedlnost Všemohoucího zajímá?
Žiješ-li bezúhonně, co z toho má?
Že by se o tvou zbožnost s tebou pohádal?
Proč by měl s tebou k soudu utíkat?
Tvá špatnost musí být veliká,
tvá vina je bezmezná!

Zlo totiž jen tak z prachu nevzchází,
trápení ze země samo nepučí –
to přece člověk plodí trápení,
tak jako jiskry vzhůru létají.

Bůh se bezúhonných nezříká,
nepodpoří však ruku bídáka.

Ty ale ohrožuješ zbožnost
a bráníš rozjímání před Bohem!

Jen ať je Job zkoušen ještě víc,
vždyť tu odpovídá jako hanebník!
Vždyť jenom vrší jeden hřích na druhý,
šíří mezi námi pochyby
a mluví proti Bohu víc a víc!

Co kdybys tedy Bohu pověděl:
‚Zhřešil jsem, už se to nestane;

Z veliké dálky přináším poznání,
svého Stvořitele tu obhájím.

Bůh v žádném případě nebude jednat zle,
Všemohoucí nemůže právo převracet.

Pokud poslechnou a budou mu sloužit,
dožijí své dny ve štěstí,
svá léta v samé radosti.
Pokud však neposlechnou, zahubí je šíp,
zahynou vlastní nevědomostí.

Všemohoucí je nám nedosažitelný;
v moci a soudu je veliký,
bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří.
Toto je důvod, proč jej lidé ctí,
i když ho ani mudrcové nevidí.

Na to jsme přišli a tak to je.
Vyslechni to a pouč se!

A jak na jejich poučení reaguje Bůh:

Když Hospodin domluvil tato slova k Jobovi, promluvil k Elifazovi Temanskému:
„Hořím hněvem proti tobě a tvým dvěma přátelům,
protože jste o mně nemluvili pravdivě jako můj služebník Job.
Proto si teď vezměte sedm býků a sedm beranů a jděte za mým služebníkem Jobem.
Obětujte za sebe zápalnou oběť a můj služebník Job ať se za vás modlí.
Jen proto, že dám na něj, vás hanebně nepotrestám.
Nemluvili jste totiž o mně pravdivě jako můj služebník Job.“
Elifaz Temanský, Bildad Šuchský a Sofar Naámský tedy šli a udělali, co jim Hospodin řekl.
A Hospodin Joba vyslyšel.

Job 42.7-9

 Když se pokouším analyzovat tuhle knihu, tak mi vychází několik důrazů:

• Bůh je svrchovaný
• Bohu jde víc o osobní vztah (a upřímnost) než o správné uctívání (povrchní)
• Bůh přetváří naše představy
• náboženský duch se netýká jen "špatných" lidí