odsouzení?

Job řekl:

„Smilujte, smilujte se, vy mí přátelé,
vždyť Boží ruka bije mě!
Musíte s Bohem na mě pořádat ten hon,
nemáte ještě mého masa dost?
Kéž by má slova byla sepsána,
kéž by jak nápis byla vyryta
olovem a rydlem železným,
kéž by je navždy vytesali do skály!

Můj Vykupitel žije, to jedno vím,
a že nakonec se nad prachem postaví.
I kdyby ze mě kůži sedřeli,
já ve svém těle Boha uvidím.
Já ho uvidím vlastníma očima,
ne někdo cizí, ale já –
srdce mi touhou umírá!

Jenže vy říkáte: ‚Jak ho přistihnem?
Příčina věci je přece v něm.‘
Vy sami ale meče bojte se,
vždyť mečem trestá hněv,
a tak soud sami poznáte.“

Job 19.21-29

Ježíš řekl:

V tu dobu mu někteří z přítomných vyprávěli o Galilejcích, jejichž krev Pilát smísil s jejich oběťmi. Ježíš jim odpověděl: „Myslíte si, že se jim to stalo, protože byli větší hříšníci než všichni ostatní Galilejci? Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni. Myslíte si, že těch osmnáct, na které spadla věž v Siloe a zabila je, byli větší viníci než všichni ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Říkám vám, že nikoli. Nebudete-li činit pokání, zahynete podobně všichni.“
Potom jim vyprávěl toto podobenství: „Jeden člověk vysadil na své vinici fíkovník. Přišel a hledal na něm ovoce, ale marně. Řekl tedy vinaři: ‚Podívej se, už tři roky přicházím a hledám na tom fíkovníku ovoce, ale marně. Poraz ho. Proč tu má zabírat místo?‘ Vinař mu odpověděl: ‚Nech ho tu ještě rok, pane. Okopám ho a pohnojím, snad začne nést ovoce. Pokud ne, porazíš ho pak.‘“

Lukáš 13.1-9