co mě zaujalo, co mě napadlo a možná ještě něco dalšího

novostarý zákon?

28. 11. 2016 17:48

Apoštol Pavel rozpoznal, že na tomto světě jsou tři různé cesty, ale většina z nás zná jenom dvě.
Inklinujeme k tomu si myslet, že v našich životech jde především o volbu mezi špatným a dobrým
jednáním. Ale Pavel mluvil o dvou odlišných přístupech, kdy se můžeme snažit žít a konat dobro.
Jeden z nich vede přes tvrdé úsilí k podřizovaní se Božím pravidlům. O téhle cestě řekl, že vždycky
selže. Dokonce, když sebe popsal jako člověka, který dodržoval všechna Boží ustanovení, nazval
se nejhorším ze všech hříšníků. Věděl totiž o zlobě a nenávisti ve svém srdci. Určitě mohl své vnější
chování ještě více přizpůsobit všem zákonům, ale to by jen odsunulo a potlačilo jeho problémy. Jestli si
vzpomínáš, byl to právě on, který chtěl zabíjet boží lid ve jménu Boha."

„Ano, ale Pavel mluvil o dodržování zákonů Staré Smlouvy. My se neřídíme starozákonními
pravidly. My se snažíme žít podle novozákonních zásad.“

„Tak to není Jaku. Pavel mluvil o náboženství – jako o lidském úsilí člověka naklonit si Boha svým
dobrým jednáním. Jestliže člověk jedná tak, jak On žádá, pak se mu bude dařit dobře, pokud tak
nebude činit, bude se mu vést zle. Ve dnech, kdy se mu bude dařit, ho tento přístup dovede
k samolibému ospravedlnění, což samo o sobě je jasnou pastí. Ve dnech, kdy se mu nebude dařit,
na něj naloží pocit viny větší, než může unést. Tvoje novozákonní principy jsou jen jinou podobou
života pod Zákonem. Ty jsi stále ještě v zajetí snahy pokusit se Boha přimět k tomu, aby tě odměnil
za tvé dobré skutky.“

„Znamená to snad, že činit dobro může být něco špatného?“ Nemohl jsem sám uvěřit tomu, co jsem
právě řekl.

„Pokud k tomu přistupuješ tímto způsobem, pak rozhodně ano. Pavel však poznal něco jiného –
život v Bohu, a to ho tak uchvátilo, že to proměnilo celý jeho život. Poznal, že všechna naše selhání
jsou jen důsledkem nedůvěry v to, že se Bůh o nás postará. Čím více Pavel rostl v poznání Boha, tím
více poznával, že může důvěřovat Boží lásce k němu samému. Čím více v něm rostla důvěra v Boží
lásku, stával se svobodnějším od žádostí, které ho ovládaly. Jen v pevné důvěře v Pána Ježíše může
každý zakusit tento druh svobody. Jen ti, kdo ho znají, to prožívají. To je skutečná svoboda.“

„Nezneužívají to lidé, aby si omluvili cokoliv, co se jim líbí a zdá dobré, a ignorují tak to, co chce
Bůh?“

„Určitě to tak může být a mnohdy i je. Ale nemůžeš odvrhnout pravdu jen proto, že ti, kdo si myslí,
že jim to prošlo, ji zneužívají. Ti, kdo skutečně znají Boha, se mu budou chtít podobat.“

„Musíme mít ale jistá měřítka, aby lidé věděli, co to znamená.“

V tom momentě, jako by shodil bombu, která rozmetala celou mou koncepci křesťanského života.

„Jaku, kdy už konečně opustíš falešný názor, že v křesťanství jde o etiku?“

Cože? Pohlédl jsem na něj, ale nemohl jsem ze sebe vypravit žádnou souvislou myšlenku. Jestliže
v něm nejde o etiku, o co v něm tedy jde? Celý můj život byl povznášen vírou, že právě křesťanství je
mravní normou, která mi získá místo v jeho srdci. Tento jeho poslední výrok jsem vůbec nedokázal
strávit, ale bylo zřejmé, že právě pevně uvízl v mé mysli.

Nakonec jsem řekl. „Nevím přesně, co na to odpovědět. Celý svůj život jsem žil v přesvědčení,
že život v Kristu je o tom, jak správně jednat.“

„To je právě ten důvod, proč bloudíš. Ty jsi tak zabředlý v systému zásluh a trestů, že jednoduše
míjíš vztah, který Bůh s námi chce mít.

„Jak bychom ale mohli vědět, jak nás Bůh vnímá, když nebudeme žít podle Jeho měřítek?“

„Jaku, právě tohle vnímáš úplně převráceně. Boží lásku si nezískáme tím, že plníme Jeho
požadavky. Jeho lásku nalézáme v prohraných etapách našeho života. Když necháme proudit Jeho lásku k nám, objevíme, jak mu tuto lásku vracet. Takový vztah proměňuje život.

Jake Colsen: Tak ty už nechceš chodit do církve?

Sdílet

Komentáře

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

štítky

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková