Dal jsem se do čtení Mojžíšova zákona a všiml jsem si, že se tam objevují dva silné důrazy:
On ten zákon je vlastně sbírka příkladů, jak to prakticky naplnit.
Nemyslete si, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit.
Amen, říkám vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine ani nejmenší písmenko,
ani jediná čárka ze Zákona, než se to všechno naplní.
Matouš 5.17-18
Zajímavý je kontrast v prováděcích pokynech pro případy porušení Zákona
1) Numeri 15,35, sběr klestí v den odpočinku
Hospodin (!) řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít. Celá (!) pospolitost jej ukamenuje venku za táborem.“
2) Jan 8,7, cizoložná žena
Když však na něj nepřestávali naléhat, zvedl se a řekl: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď na ni kamenem!“
To představuje v podstatě protikladné výchovné přístupy a konflikt je tak vlastně připraven Bohem.
Na tom moc nemění to, že Ježíš vykládal Zákon rozumně podle jeho hlubšího smyslu ve svém pochopení
Mt, 11,11-12 „Kdyby někdo z vás měl jedinou ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl? A oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.“
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.