Jak se vlastně modlím? Jak to asi Bohu zní?
Je to asi půl roku, kdy jsem si takovou otázku položil.
A zjistil jsem, že moje modlitby připomínají fňukání nezodpovědného spratka :-(
Ale nějak jsem to dál neřešil, nevěděl jak.
Jsou to asi dva dny, co jsem řekl:
"Bože, opravdu se neumím modlit - nauč mě to.
Chtěl bych být přímluvcem, modlitebníkem."
Dnes ráno mě Bůh vedl tak, že mi do ruky padla kniha: Strážci na hradbách.
Ta kniha je pro mě vyslyšením modlitby ;-)
Už při čtení úvodních komentářů mi Bůh začal připomínat různá zaslíbení a povolání.
Bůh asi opravdu hodně chce, abychom se modlili,
když na takovouhle prosbu tak rychle odpovídá!
Hodně mi to připomíná, když se stejnou prosbou přišli učedníci.
Z téhle knižní produkce se mi zdá, že evangelikálové jsou odsouzeni po zbytek dějin znovu a znovu vynalézat kolo.
"Dnes ráno mě Bůh vedl tak, že mi do ruky padla kniha: Strážci na hradbách."
Proč všechno svádět na Boha?
(kdybych z nějakého signálníka udělal berkeleiána, nevím, jestli bych pak za to nepřišel do pekla, ale snad ne - přinejmenším bych za ten hřích mohl vykonat pokání a nešťastníkovi se pokusit podat nějakou filosofickou medicínu)
Každému, kdo rád všechno svádí na Boha, doporučuji "Pojednání o základech lidského poznání" od George Berkeleyho. Na Boha se toho dá svést mnohem víc, než jste si kdy mysleli!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.