Co jsem tak seděl, vynořovaly se mi různé myšlenky: Jak podivná je tato země a toto moře, kde jsem tolik prožil. Kdo ji stvořil? A co jsem já a co jsou všechna ostatní stvoření, ať krotká nebo divoká, vzdělaná nebo nevzdělaná? Odkud pošla? Jistěže jsme stvořeni všichni tajemnou mocí, která utvářela zemi i moře, vzduch i nebesa. A kdo je ona tajemná síla? Tu se naskýtá přirozená odpověď: Bůh to jest, jenž stvořil všecky věci. Dobrá, když tedy stvořil všecky věci, tedy Bůh je také spravuje a řídí, neboť síla, jež dovedla stvořit, dovede i zachovávat a řídit, a pak v nezměrném okruhu jeho díla nic se neděje bez jeho vědomí a bez jeho pokynů.
A neděje-li se nic bez jeho vědomí, pak jistě ví, že jsem zde, a že se tu trápím; a nestane-li se nic bez jeho určení, pak On všecko to na mne seslal.
Daniel Defoe : Robinson Crusoe, přel.: Albert Vyskočil a Timotheus Vodička, Odeon 1975
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.