slzy chvály

Prožil jsem úžasný a požehnaný prodloužený víkend. Účastnil jsem se "školení" vedoucích Royal Rangers.
Přestože jsme se sešli jako poměrně různorodá skupina, tak to celé probíhalo v takovém duchu jednoty,
kdy jsme si svou růzností mohli navzájem sloužit. Bylo úžasné, jak se v některých momentech stíral rozdíl
mezi vedoucími a účastníky a zůstal náš společný cíl - příprava na budování Božího díla.

Pro mě osobně nastaly nejlepší chvíle po mém vlastním svědectví - jak kdyby ho ve mě Bůh obživil, připomněl a zároveň ukázal z Jeho perspektivy.

Mohl jsem si uvědomit, že:

• Já jsem si to ničím nezasloužil, spíš naopak, snažil jsem se Bohu vyhýbat!
• Kdyby se můj život ubíral podle mé vůle, tak bych skončil v zatracení!
• To nejlepší ve svém životě jsem dostal skrze "omyly" - které pro mě připravil MILUJÍCÍ BŮH

Je to něco nepochopitelného, ale jen díky TOMU jsem mohl být zachráněn!
Dobře to vystihují verše:

• Římanům 11.6 - Je to díky milosti, ne díky skutkům – jinak by milost už nebyla milost.
• Efezským 3.20-21 - Ten, který v nás působí svou mocí, je schopen učinit nesrovnatelně mnohem více než cokoli oč prosíme nebo si představujeme. Jemu buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši ve všech dobách na věky věků!
  Amen.

Byl jsem tím úplně přemožen, tou nepochopitelně úžasnou milostí.
Bylo to asi prvně co jsem chválil Boha svými slzami!